Chlumecký

Databáze Genové banky České republiky uvádí, že odrůda Chlumecký (03C0600023) vznikla v roce 1902 výběrem z českých krajových odrůd. Jiný zdroj uvádí, že vznikla v roce 1904 individuálním výběrem ze staročeské krajové odrůdy (Lekeš 1997). Odrůda Chlumecký nebyla pravděpodobně použita v dalším šlechtění, ale pěstovala se ještě v roce 1949. Je uváděna mezi 26 odrůdami pěstovanými v té době na území Československa. Zároveň se uvádí, že její původní název byl Dregerův veleraný (Lekeš, J. 1961). Odrůda Dregerův veleraný patří mezi velkozrnné ječmeny (Šimon 1938).

V publikaci Svazu šlechtitelů rostlin v Protektorátu Čechy a Morava (1943) je uvedeno, že odrůda Dregrův veleraný je velmi raná; slámu má středně dlouhou; klasy má středně dlouhé, řídké; zrno je středně dlouhé, plné, jemné; odrůda je středně vzdorná poléhání, je vhodná pro všechny ječmenářské polohy a půdy. Chmelař (1926) uvádí, že odrůda "Nolč-Dregerův veleraný" dosahuje metání po 72 dnech a plné zralosti po 112 dnech a patří mezi odrůdy poléhavé se středním zrnem (47 - 50 g).

Na počátku 50. let 20. století byly s tehdejšími odrůdami prováděny různé srovnávací studie. Salač a Čupík (1950) uvádí, že odrůda Dregerův veleraný patřila mezi odrůdy, které se snadno sladovaly. U zkoušené skupiny odrůd byla posouzena chuť vyrobených piv (%). Chuť se pohybovala v minimálním rozpětí 9,5 % (Kaštická 132) - 10,6 % (Dregerův Imperial). Odrůda Dregerův veleraný dosáhla hodnoty 9,7 %. U odrůd byl též sledován výtěžek. Nejvyšší výtěžek vykázala odrůda Postoloprtská a nejnižší výtěžek vykázala odrůda Dregerův Imperial. Odrůda Dregerův veleraný měla druhý nejnižší výtěžek. V pokusech konaných v letech 1950 - 1953 dosáhla odrůda Chlumecký obsah extraktu na úrovni 79,2 %, 79,6 % a 80,5 %. (Horák 1954). Obdobnou úroveň extraktu (79,2 %) uvádí též Trkan et al. (1954). Současně uvádí, že tato odrůda měla výnos 3,29 t/ha.

  • Chmelař, F.: Dnešní naše původní zušlechtěné sorty ječmene a pokus o jejich roztřídění. Věstník ČAZ, r. II, č. 10, 1926
  • Lekeš, J.: Původ československých odrůd sladovnického ječmene a jejich vliv na šlechtění předních světových sladovnických odrůd v zahraničí. Slezský ústav ČSAV, Opava 1961
  • Lekeš, J.: Šlechtění obilovin na území Československa : Dosažené výsledky a další vývoj ve šlechtění, semenářství a odrůdovém zkušebnictví. Praha, PLANT SELECT, 1997
  • Svaz šlechtitelů rostlin v Protektorátu Čechy a Morava: Rádce pro výběr odrůd na území Protektorátu Čech a Moravy. Agrární nakladatelská společnost Praha 1943.
  • Šimon, J.: Jak lze vypěstovat sladovnický ječmen dobré jakosti. Jednotný svaz českých zemědělců. Brno 1938.
  • Trkan, M., Svědirohová, M., Dvořák, G., Olbrecht, M.: Výzkum a výběr vhodných odrůd pivovarských ječmenů pro výrobu exportních sladů. Závěrečná zpráva VÚPS Brno 1954

Baron Adolf von Dreger (1872-1936) byl velkostatkářem a majitelem Šlechtitelské stanice v Chlumci nad Cidlinou, kterou založil v roce 1903. Původním povoláním byl důstojník rakouské armády.

Kolem roku 1908 zvýšil Adolf Dreger intenzitu šlechtění pomocí spolupráce se šlechtitelskou firmou J. Nolče v Horních Počernicích. V roce 1908 se stává stanice ústředím "Sdružených pěstitelů", největšího šlechtitelského a semenářského podniku v Čechách, který kromě Chlumecké stanice sdružoval J. Nolče a dvě německé firmy - Lochow Petkus a F. Strube, pro které Dreger zajišťoval množení jejich odrůd. Od roku 1930 se podnik osamostatnil pod firemním označením "A. Dregera šlechtitelské podniky".

Nolčovy odrůdy byly po sloučení obou firem označovány jako Nolč-Dregerovy například u jarního ječmene "Nolč-Dregerův Imperiál" (1897). Zušlechťovali původní staročeské odrůdy jarního ječmene, z nichž vyšlechtili "Nolč-Dregerův Bohemia" (1898), "Nolč-Dregerův veleraný" (1901). Ze starohanáckých odrůd vyšlechtili "Nolč-Dregerův Moravia (1901)".

Po smrti J. Nolče (1926) se organizace začala označovat jako "A. Dregera šlechtitelské podniky originálních osiv a sádí v Chlumci nad Cidlinou" a byla největší v tehdejším Československu. Po smrti A. Dregera (1936) vedl stanici do roku 1945 jeho syn a šlechtění zabezpečovala paní Ing. D. G. Delischová, jež na stanici pracovala v letech 1918-1965.

Šlechtitel Adolf Dreger pracoval s krajovými odrůdami polních plodin a dovedl je k takové dokonalosti, že vzniklé odrůdy zemědělci s úspěchem pěstovali i desítky let po jeho smrti.

Po druhé světové válce byla stanice zestátněna a postupně patřila pod různé organizace: Krajský výzkumný ústav zemědělský, Šlechtitelský a semenářský podnik Choceň a v rámci firmy OSEVA od roku 1977 pod Výzkumný a šlechtitelský ústav technických plodin a luskovin Šumperk. Od roku 1990 se stává jednou z klíčových stanic společnosti Selgen, a. s.

    • Chmelař, F.: Dnešní naše původní zušlechtěné sorty ječmene a pokus o jejich roztřídění. Věstník ČAZ, r. II, č. 10, 1926
    • Lekeš, J.: Šlechtění obilovin na území Československa: Dosažené výsledky a další vývoj ve šlechtění, semenářství a odrůdovém zkušebnictví. Praha, PLANT SELECT, 1997
    • Tyller, V.: 100 let šlechtění rostlin v Chlumci nad Cidlinou. Czech J. Genet. Plant Breed., 39, 2003 (3): 93-95

Ing. Psota Vratislav, CSc.

Analytická zkušební laboratoř - Sladařský ústav Brno

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský